Jemnost jako volba

Ve světě, který je rychlý a náročný, se jemnost snadno ztrácí. Často se plete se slabostí, s pasivitou nebo s něčím, na co není čas.

Pro mě je to vědomá síla, která volí cit a laskavost před tvrdostí či necitlivostí.

Jemnost není žádným velkým výkonem. 

Je tu právě teď. Uprostřed obyčejnosti. Její esence se rodí v drobných, nenápadných okamžicích každého všedního dne.

Jemnost je tu, když

Zpomalím svůj krok.

Ztiším svůj hlas. 

Je v okamžiku, kdy se zahledím do krajiny. 

Když jemně sevřu teplý hrnek v dlaních. 

Je to způsob, jakým na sebe mluvím a jak se na sebe dívám.

Když pozoruju květinu nebo sbírám ze silnice žížalu mířící na druhou stranu a já ji jemně položím do trávy.  

Jemnost můžeme cítit ve svém těle, ve slovech i činech.

Není to vlastnost, kterou buď máme nebo nemáme. Je to dovednost, která se dá naučit a žít.

Když jsem ji hledala já, pomohlo mi všímat si toho, kde mi chybí - a tam ji začít zvát. 

Pro jemnost nemusíme měnit svou povahu, je o změně pozornosti. 

• Zpomalit, když cítíme, že bychom měly zrychlit.
• Změnit tón hlasu. K druhým, ale především k nám samotným.
• Dovolit si reagovat měkčeji. Tam, kde jsme možná byly zvyklé být přísné nebo neústupné.
• Zjemnit své doteky. Když se oblékáme, rozčesáváme si vlasy. Jako bychom každým svým dotekem hladily malé kotě.
• Snížit hlasitost světa. Ztlumit notifikace, světlo, ztišit hudbu a zažívat ticho.

Tohle všechno dokáže zpomalit i zjemnit. I kdyby to byla jen jedna vědomá změna, tělo si ji pamatuje. 

Třeba si ve svém životě všimneme jen jedné věci, jedné situace nebo jednoho slova, které volá po větší jemnosti.

Dopřejme si ji. Svět nepotřebuje další drsné holky. A i jedna malá změna může být důležitým prvním krokem tam, kam chceme vykročit.

V eshopu Jonikvět to ženskou jemností a taky odvahou žije - od bloků, přes tašky, záložky nebo jemné ilustrace. Jsi ze srdce vítána.